
Autor: John Green
Český název: Hvězdy nám nepřály
Originální název: The Fault In Our Stars
Žánr: společenský román, YA
Nakladatelství: Knižní Klub
Počet stran: 240
Vazba: vázaná s přebalem
Vydání originálu: 10. 1. 2012
Vydání v ČR: 5. 3. 2013
Hodnocení na Goodreads: 4,42/5
Anotace
Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. "Nejvtipnější smutný příběh" je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.
Moje hodnocení (obsahuje spoilery)
O téhle knize všichni šíleně básnili. Jak je krásná a smutná a zábavná a spousta dalších věcí. Jelikož jsem se nedávno rozhodla, že si budu kupovat knížky, abych zaplnila knihovničku, koupila jsem si ji a doufala jsem, že mě zaujme, protože jsem spíš typ, který čte fantasy a sci-fi, než aby četl puberťácké ubrečené nesmysly.
Ale tahle knížka mě totálně překvapila. Musim říct, že teda začátek jsem překousávala hodně dlouho, protože to nebylo nic pro mě - prostě romanťák. Ale v půlce už mě ta knížka měla. Úžasnej humor, krásné postřehy… u konce jsem si málem ubrečela oči, samozřejmě. Celou dobu si říkáte: Hazel, ne neumírej, nesmíš umřít, rakovina tě nedostane… a pak najednou… mind blown.
Totálně mě dostává Hazel. Je šíleně všímavá, všechno říká narovinu a nic nemaluje růžově. Naopak Gus je takový menší, ne snílek, ale jako kdyby bohém, nebo jako kdyby se chtěl dát na dráhu básníka. A komu vadí, že nemá jednu nohu? Mně rozhodně ne. Další úžasná postava byl bezesporu Isaac (v češtině Izák, ale to zní prostě hrozně, kdo by při všech smyslech pojmenoval svoje dítě Izák?) a narážky na jeho slepotu.
Guse si zamiluje každý, všechny jeho metafory a krásné proslovy… přímo lepidlo na romantické stránky holek, musim říct. Být aspoň trochu takoví všichni kluci, tak na světě nenajdete jediného volného kluka. Ať už by měl jen jednu nohu nebo ne.
Co musím zkritizovat je to, že jsem v překladu našla pár gramatických chyb. To nemám ráda. Jasně, občas nějaká ta chyba uklouzne, ale upozorňovala na to i moje mamka, když to četla, a to už je co říct. A další kritika přijde za obálku. Šíleně se mi líbila anglická obálka, i když to byl papaerback. Prostě dva mráčky. Nemuseli z toho dělat srdíčka, je to strašně tuctové.
Hodnocení knihy: 10/10
Hodnocení obálky: 7/10







Už dlouho si to chci přečíst, ale ještě jsem se k tomu nedostala:(