Labyrint: Útěk | The Maze Runner

30. srpna 2014 v 20:21 | Forceen
Autor: James Dashner
Český název: Labyrint: Útěk
Originální název: The Maze Runner
Knižní série: Labyrint (Maze Runner)
Následuje: Zkouška ohněm
Žánr: sci-fi, YA

Nakladatelství: YOLI
Počet stran: 360
Vazba: brožovaná s přebalem
Vydání originálu: 6. 9. 2009
Vydání v ČR: 26. 8. 2014

Hodnocení na Goodreads: 4,02/5

Anotace
Všechno se změní…
Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je. Jeho paměť je prázdná.
Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho uvítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi.
Placeři, jak si jeho obyvatelé říkají, nevědí, proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění.
Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří labyrint kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů… ať je to kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že Labyrint řešení nemá.
Dívčin příchod nevysvětlitelně způsobí, že si Thomas začne připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k temným tajemstvím uzamčeným v jeho mysli.


Moje hodnocení (obsahuje spoilery)
Ti, kteří hodně čtou a neustále hledají nové knihy nebo se alespoň lehce orientují ve filmovém průmyslu, nejspíš už o knize slyšeli. Já sama o ní už nějaký čas vím, minimálně půl roku to bude. Samozřejmě jsem se všechno o ní dočetla v angličtině, protože v češtině byly dostupné jen zpřekládané anotace. Věděla jsem, že budou dělat film s Dylanem O'Brienem a že to bude sci-fi, což mě rozhodně zaujalo. Talentovaný mladý herec ve sci-fi se zajímavým názvem? Proč ne. Sotva jsem se dočetla, o čem to je a to jen z anglických anotací, ihned jsem potřebovala knihu. Bohužel nebyla dostupná v češtině a v angličtině jsem jí taky nesehnala, s tím, že jsem jí nechtěla na pc v pdf, protože stejně nemám čtečku. Naštěstí o pár měsíců později jsem se dozvěděla, že už ji překládají a slintala jsem blahem. A i když si knihy nerada kupuji sama, protože jsou docela drahé, pro tuhle jsem si došla. Včera. Jo, stihla jsem to přečíst za dva dny. Za jedno odpoledne a jedno dopoledne. Večer jsem nečetla.
Abych se dostala k samotné knize: Hned na začátku mě zarazil filmový obal. Už jsem se lekla, že to je fakticky filmová obálka a já filmové obálky nenávidím. Naprosto zkazí ten pocit z knihy. Naštěstí to byl jen přebal a pod ním byla schovaná obálka, kterou už jsem na internetu rozhodně viděla.
Co se mi na knize líbí, je v podstatě to, že stejně jako hlavní hrdina nic netuší, vy také nic netušíte. Zjišťujete všechno s ním. Nevíte nic dopředu. Dozvíte se to až společně s ním. To se mi vždycky na knihách líbí. Když nikdo nestřídá pohledy jako šílený a vy jste pak stejně zaskočení jako hlavní hrdina.
V podstatě v průběhu celé knihy není pořádná klidná scéna. Pořád máte pocit, že na vás všechny události padají. Jasně, je tam pár odpočinkových scén, ale myslím, že kdyby to ve skutečnosti nebyli teenageři, ale superhrdinové, nejspíš by od autora ani tu malou chvilku oddechu nedostali.
Strašně realisticky je vylíčen Labyrint: úplně ho vidím přede mnou; vysoký, betonový, lehce popraskaný a skoro celý porostlý břečťanem. Stejně jako Plac (slovo Plac mě teda trochu irituje, vzhledem k tomu, že tam pak všem říkají Placeři, ale chápu, že s anglickým glade - mýtina, palouk - se asi nic jinýho než plac dělat nedalo, pokud to nemělo znít úplně uhozeně, jen si to vemte: 'Mýtináři se chopili své obvyklé práce…' ne, Placeři ještě ujdou). Plac je důkaz toho, že i komunita pouze mladých kluků může fungovat, pokud mají dostatečný důvod spolupracovat a neobracejí se proti sobě. Celkově, ta jejich komunita, přátelství a nenávist proti někomu určitému je dobře popsaná, máte pocit, že Placeři jsou skuteční lidé, ne jen někdo, koho si autor vymyslel. Chovají se lidsky, i když jejich chování je samozřejmě ovlivněno Labyrintem. Jen jedno musím vytknout: Všichni kluci, i když měli jiné osobnosti, byli nepříjemní nebo milí, tak mi na nich prostě něco vadilo. Nevím, jak by to vypadalo ve skutečnosti, ale když se to tak vezme, tak ti kluci byli všichni takoví stejní. Jasně, chápu, byli ovlivnění tím, jak žili a nejspíš to bylo i popsáno správně, jen mi to nějak nesedlo.
K postavám. Jak říkám, byli si takoví podobní… takovým zvláštním způsobem. Tedy mně to tak připadalo. Ale ano, hodně z toho táhl Labyrint, Plac a podmínky, ve kterých žili, takže i když mi to nějak nesedlo, úplně to nekritizuju. Jen říkám svůj názor.
Abych řekla pravdu, hlavního hrdinu, Thomase, moc nemusím. Asi je na mě moc hrdinský nebo nevím. Ale prostě mi připadá, že jakýkoliv člověk by se v situacích jako on nechoval jako on. On jediný mi na tom připadá trochu neuvěřitelný, což je trochu chyba, když je to hlavní postava. Ale je pravda, že on je celkově výjimečný, takže jeho obdivuhodné volby jsem během čtení pomíjela. Ono kdyby nedělal to, co dělal, tak by tam všichni umřeli, takže možná bych nakonec v jeho situaci udělala to samé, co on. Prostě bych se tomu poddala a ignorovala vlastní strach. I když, jak se znám, tak bych byla mrtvá během prvního dne a ještě k tomu úplně posraná strachy.
Koho jsem si ale oblíbila, byli Newt s Minhem. Oba dva se chovali asi tak, jak jsem předpokládala, že by se lidé chovali v jejich podmínkách. Následovali pravidla, dělali, co se jim řekne nebo co musí udělat pro dobro všech, protože oba dva byli v tamní hierarchii vysoko. Podle mě oba dva byli vylíčeni velmi reálně.
Teresa. No, že bych ji měla zrovna v lásce, se říct nedá, ale rozhodně k ní přechovávám náklonost. Za prvé, kvůli jménu. Teresa je strašně hezké jméno, a když jsem se dozvěděla, že se hlavní holčičí hrdinka jmenuje Teresa, strašně mě to potěšilo. Za druhé, je docela slušnej bad-ass. Dobře, možná jí mám radši, než připouštím. Je docela sympatická.
Celkově se mi kniha strašně líbí. Tyhlety postapokalyptický knížky už jsou dost ohraný a poslední, pro kterou jsem se nedchla mě docela zklamala. (Byla to Divergence. První knížka byla úžasná, ale druhý díl už tak dobrý nebyl a třetí díl byl totálně otřesný zakončení krásného začátku. Aneb jak udělat z jedné z mých oblíbených knížek průměrnou knižní sérii.) Tahle knížka mě překvapila. Navíc, na konci to vypadalo krásně a já si říkala: Takový pohádkový konec, to není možné. Prostě mi to připadalo moc… příjemné vzhledem k tomu, co se dělo celou knihu. Samozřejmě jsem se na konci dozvěděla, že ten krásný konec byla jen iluze, kterou jsem se na chvíli nechala unést.

Hodnocení knihy: 9/10
Hodnocení obálky: 9/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama