BZRK | BZRK

25. září 2015 v 18:32 | Forceen |  Recenze
Český název: BZRK
Originální název: BZRK
Autor: Michael Grant

Knižní série: BZRK (BZRK)
Následuje: BZRK Reloaded
Díl: 1
Žánr:Detektivní / Sci-fi

Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 336
Vazba: vázaná s přebalem
Vydání originálu: 2011
Vydání v ČR: 2013

Hodnocení na Goodreads: 3,71/5
Hodnocení na Databazeknih: 77/100%
Hodnocení na ČBDB: 64/100%

Anotace
Nano. Svět uvnitř lidského těla, svět v mase, svět mezi nervovými zakončeními. A v něm se odehrává bitva mezi těmi, kdo chtějí ovládnout lidskou mysl, a těmi, kdo jim v tom chtějí zabránit.
Mezi nimi jsou i Noah a Sadie, jejichž blízké zničil boj o moc, který vedou bratři Armstrongovi, podivná Dvojčata, která touží ovládnout svět a vytvořit utopickou společnost bez konfliktů a válek, bez hladu a strádání. Jenže jak vést válku v nanosvětě, kde stačí šikovně předrátovat pár nervových spojení a z člověka je rázem jen loutka? Strhující thriller, který balancuje na tenké hranici mezi realitou a šílenstvím.


Moje hodnocení (obsahuje spoilery)
Asi začnu hodnocením obálky, protože mě zaujala. Co mě na ní zaujalo, když na ní skoro nic není? Asi právě to, že tam nic není. Název knihy, jméno autora a nicneříkající oko s broukem, což vypadá creepy, ale nic vám to neřekne, spíš vás to je donutí sebrat knihu a přečíst si, o čem je. No a sakra, když je v ukázce vzadu jasně vidět, že to je moje oblíbené scífko a navíc se tam mluví sprostě, ne jako kdyby každý mluvil, jak kdyby zrovna snědl učebnici. To mě na tom zaujalo.
Abych řekla pravdu, ta ukázka byla docela úchylná, schizofrenická a hlavně taková… děsivá. Když na vás někdo schizofrenicky a uctivě mluvit o tom, jaký je to dole v masu, tak se otočíte a utíkáte pryč. Proto mi trvalo tak dlouho, než jsem si ji půjčila a přečetla.
A sakra, měla jsem si ji přečíst dřív! Naprosto skvělá knížka. Začíná tak, že nevíte, co se děje a najednou kolem lítají utržené nohy, vytékající mozky šplouchají do coly a tak dále. Jo, je to nechutný, ale mě to uchvátilo. Jako, nejsem na tohle nějak ujetá, to ne, ale prostě když on to dokázal popsat tak strašně nechutně, ale zároveň tak, že mu to věříte, že jsem se do toho akorát zažrala ještě víc a chtěla jsem vědět, proč létala střeva po stadionu. (A taky jsem chtěla vědět, co znamená ten název knížky. Doteďka to nevím, hm.)
Další mě na tom zaujalo to, že jsem si myslela, že to bude psáno z té "špatné" strany, že budu číst o záporákách, jak bojují proti těm dobrým. To se sice nestalo a trochu to zklamalo mé natěšené já, které čekalo něco megaúžasného v tomhle smyslu, ale to je jedno, ta knížka byla úžasná i bez toho.
Na to, že na sebe lidi křičí nano, makro (ne, nemyslím ten obchod, nope), maso a další slova, která se můžou zdát samo o sobě nesmyslná, si brzy zvyknete a ihned víte, co tím myslí - jako třeba: "Skoro ho mám v nanu, prašť ho v makru!" Hej, po přečtení knížky to dává dokonalý smysl. A navíc je to adekvátní slang.
A co že teda jde? O technologii. Nanotechnologii, tak malou, že do vás vleze přes oko, nosem nebo uchem a pak si to zamíří do mozku a bum, pak vás můžou i ovládat. Geniální. Špatná strana je v podstatě hračkářství, pod kterým se schovává šílenej hybrid (ne, je to jen siamský dvojče, ale je fakt divnej a děsivej a nenormální), která používá přímo nanotechnologii. Tyhle robůtky ovládají cukači, kteří přejímají obraz z nanokamerek na těch stvořeníčkách. Ta dobrá strana, BZRK, ti nepoužívají nejnovější utajenou nanotechnologii, ale DNA, kde si z vlastní DNA spolu ještě s DNA z dalších zvířátek nechají vypěstovat něco jako malého pavoučka, který je s vámi mentálně spojen, a vy vidíte dvakrát. Musí to být šíleně schizofrenní a nemůže to dělat jen tak někdo. Problém je, že když vám ho někdo zabije, zešílíte. Vemte si, že cítíte, jak vám někdo trhá nohy a jak vás pak zabíjí, ale vy jste pořád naživu. To je na tom to geniální. Ještě geniálnější je, že se to tam několikrát stane a vidíte, jak i ti nejlepší podléhají šílenství. A jo, jestli jsem to nezmiňovala, hodně se tam zabíjí. Každou chvíli někdo umře, zešílí a tak. Spousta postav má skryté pohnutky, proč dělá to, co dělá. Je to šíleně promyšlený a boží a tak a z mojeho popisu to vůbec nemůže dávat smysl.
Plathová a Keats, hlavní postavy patří k BZRKu samozřejmě, každý z osobních důvodů. A nečekaně je tu i lovestory. Mezi kým? Hádejte, hm. Mezi Plathovou a Keatsem! Nečekané, já vím, já vím. Ale to, co je mezi nimi je tak… ach jo, já nevím, ale je to tak divně reálně nereálné, až se mi občas chce smát a brečet najednou. Mají zvláštní a jedinečný vztah, který jen tak někde nenajdete. Ale o to tam stejně vlastně nejde. Jen je vidět, jak se příběh rozvíjí a vyvíjí a s tím i postavy a jejich vztahy.
Jinak… představte si palmy. Divné palmy. To jsou chlupy. Představte si škaredé šedivé noviny. To je kůže. A představte si auto, které se samo svíjí. To je jeden z tvorečků, kteří vám žijí v kůži a požírají ji. Představte si to v nechutných barvách a představte si, že ve skutečnosti se procházíte sami po sobě. Že to jste vy. Hnus. Fascinující hnus.
Tak přesně o tom je takhle knížka. O fascinujícím hnusu a o získání moci - politice.
Rozhodně si to přečtěte.
Potkáme se dole v masu.

Hodnocení knihy: 10/10
Hodnocení obálky: 10/10
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama